|
Zákonné
normy a legislativa
I.
Zápis do 1. tříd ZŠ podle zákonných norem
II.
Zápis do 1. tříd a správní řád
I. Zápis do 1. tříd ZŠ podle
zákonných
norem
Obsah:
1. Termín a místo zápisu
2. Věk dítěte
3. Práva a povinnosti rodičů
4. Spádové obvody škol
5. Odklad povinné školní docházky
6. Cizinci a povinná školní docházka
7. Rozhodování ředitele školy
1. Termín a místo zápisu
Zápis do 1. ročníku
základního vzdělávání proběhne dle § 36 odst. 4 zákona č. 561/2004
Sb.,
školský zákon, ve dnech 15.
ledna až 15. února 2006. Tento termín se vztahuje i na školy
soukromé a
církevní.
Místo a dobu zápisu stanoví
ředitel školy, a to v souladu s § 36 odst. 4, a oznámí to způsobem v
místě
obvyklým (viz § 46 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon).
2. Věk dítěte
Podle § 36 odst. 3 zákona
č. 561/2004 Sb., školský zákon,
povinná školní docházka začíná
počátkem školního roku, který následuje
po dni, kdy dítě dosáhne šestého
roku věku,
pokud mu není
povolen odklad; dítě, které dosáhne šestého roku věku v
době od počátku školního roku do konce
roku kalendářního, může být přijato
k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li
tělesně
i duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce.
Začátek povinné školní docházky lze odložit
nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší
osmý
rok věku
(viz § 37 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon).
3. Práva a povinnosti rodičů
Zákonný zástupce je povinen přihlásit
dítě
k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 15.
ledna do 15. února
kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku
(viz § 36
odst. 4 zákona
č. 561/2004 Sb., školský zákon).
Zákonný zástupce dítěte může pro žáka zvolit jinou než spádovou školu. Důvodem nepřijetí dítěte
do
vybrané školy je především kapacita školy.
4. Spádové obvody škol
Obec stanoví podle § 178 odst. 2 školského zákona školské
obvody spádové školy. Do spádové
školy jsou přednostně přijímáni
žáci s místem trvalého pobytu v příslušném školském obvodu.
Zákonný zástupce dítěte může pro žáka zvolit jinou
než spádovou školu. Důvodem nepřijetí dítěte do
vybrané školy je především
kapacita školy.
Pokud je dítě přijato na jinou než spádovou školu,
oznámí ředitel této školy tuto skutečnost řediteli
spádové školy
nejpozději do konce března kalendářního roku, v němž má dítě zahájit
povinnou školní
docházku (viz § 36 odst. 5 školského zákona). Záleží
na dohodě mezi ředitelem školy a zřizovatelem,
jakým způsobem bude zřizovatel
informován o těchto dětech pro účely případné náhrady
neinvestičních
výdajů podle § 178 odst. 6 školského zákona.
5. Odklad povinné školní docházky
O
odkladu školní docházky rozhoduje podle § 37 odst. 1 školského zákona ředitel
školy. Podle § 37
odst. 1 školského zákona odloží začátek povinné školní
docházky na základě písemné žádosti
zákonného zástupce dítěte doložené doporučujícím
posouzením příslušného školského
poradenského zařízení a odborného lékaře.
Odborným lékařem způsobilým posoudit zdravotní
stav dítěte pro účely
odkladu začátku povinné školní docházky může být v konkrétním případě
také
dětský lékař nebo praktický lékař pro děti a dorost, a to zejména
v situacích, kdy k odložení začátku
povinné školní docházky
dojde z důvodu celkové tělesné nezralosti, častého onemocnění apod.
V případě, že je dítě v lékařské péči z důvodu jiných
zdravotních obtíží, je třeba trvat na tom, že takové
posouzení by měl
provést odborný lékař, který se na tuto konkrétní oblast specializuje,
tedy např.
alergolog, neurolog, kardiolog apod. Ředitel rozhodne o odložení
začátku povinné školní docházky
v případě, že obě posouzení
budou kladná.
6. Cizinci a povinná školní docházka
Povinná školní docházka se vztahuje i
občany jiného členského státu Evropské unie a jejich rodinné
příslušníky,
kteří na území České republiky pobývají na základě zvláštního
pobytového povolení,
(Hlava IVa zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších
předpisů ) a dále na jiné cizince, kteří mají na
území České
republiky trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dlouhodobá víza, (§ 30 a násl. a hlava
IV zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších
zákonů) a azylanty a účastníky řízení o udělení azylu.
(Zákon č.
325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České
republiky, ve
znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění
pozdějších předpisů).
7. Rozhodování ředitele školy
O přijetí k základnímu vzdělávání rozhoduje ředitel
školy za podmínek stanovených v § 36 (viz § 46
zákona č. 561/2004 Sb., školský
zákon).
II.
Zápis do 1. tříd a správní řád
Správní
řízení
Na
rozhodování ředitele školy o přijetí do prvního ročníku a o odkladu
povinné školní docházky podle
§ 37 školského zákona se vztahuje správní
řád (viz § 165 odst. 2 školského zákona), neboť se zde
zakládá
právo (povinná školní docházka) jmenovitě
určené osobě (dítěti zastoupeném zákonným
zástupcem) podle § 9 správního
řádu.
Obsah:
1. Zahájení řízení
2. Přerušení správního řízení
3. Založení spisu
4. Vydání rozhodnutí
5. Oznámení rozhodnutí
6. Vyznačení doložky právní moci
7. Stížnost proti postupu ředitele školy
1. Zahájení řízení
Správní řízení se zahajuje dvěma způsoby:
- na žádost,
- z moci úřední.
Přijímání žáků k základnímu vzdělávání a
odklad povinné školní docházky je zahájení
na žádost (§
44 a násl. správního řádu).
Zákonný zástupce dítěte musí podat žádost o přijetí
k základnímu vzdělávání nebo k odkladu povinné
školní docházky.
Tuto žádost může podat:
- písemně nebo
- ústně do protokolu.
Formu podání si volí zákonný zástupce dítěte, proto
tiskopis, který vypracuje škola pro podání
žádosti, může mít pouze
doporučující charakter.
Podání žádosti ústně do protokolu znamená, že zákonný
zástupce žáka podá žádost ústně a ředitel
školy s ním sepíše
protokol, který musí mít všechny náležitosti jako žádost písemná (§
18 správního
řádu).
Žádost musí mít tyto náležitosti (§ 45 správního
řádu):
- kdo ji podává
(jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popř. jinou
adresu pro doručování),
- co žadatel
žádá,
- označení
správního orgánu, jemuž je žádost doručována,
- další náležitosti,
- podpis
osoby, která tak činí.
Při podání žádosti je zákonný zástupce povinen předložit
na výzvu oprávněné úřední osoby průkaz
totožnosti (§ 36 odst. 4 správního řádu).
2. Přerušení správního řízení
Přerušit správní řízení musí správní orgán (ředitel
školy) v případě, že žádost neobsahuje předepsané
náležitosti (§
64 správního řádu). Tato skutečnost může nastat při žádosti o odklad
povinné školní
docházky, kdy k žádosti chybí přílohy: doporučení
příslušného školského poradenského zařízení a
doporučení odborného
lékaře. Protože by ředitel školy nestihl zákonem stanovenou lhůtu pro vydání
rozhodnutí (30 dnů), přeruší správní řízení na dobu nezbytně nutnou,
která je zapotřebí k odstranění
důvodů přerušení (školské
poradenské zařízení a odborný lékař dodají svá stanoviska). O ukončení
přerušení řízení vyrozumí ředitel školy
účastníky řízení a provede o tom záznam do spisu.
3. Založení spisu
O každé věci, která se rozhoduje podle správního řádu,
se musí vést spis (§ 17 správního řádu).
Spis musí obsahovat:
- žádost zákonného
zástupce dítěte popř. protokol (zákonný zástupce dítěte podal žádost
ústně a ředitel školy s ním sepsal protokol o ústním jednání (§
18 správního řádu),
- rozhodnutí
ředitele školy,
- doklad o předání
rozhodnutí,
- další písemnosti,
které se vztahují k věci (doporučení příslušného školského
poradenského zařízení a doporučení odborného lékaře),
- informace
o přerušení správního řízení,
- stížnost
proti postupu správního orgánu,
- …
Formálně může mít spis podobu desek, do kterých budou
vkládány veškeré dokumenty, které se
týkají správního řízení.
Aby mohl mít spis všechny náležitosti, je nutné vést
všechny úkony správního řízení individuálně,
nemůžeme proto mít např. seznam rodičů, kteří nám podepíší převzetí
rozhodnutí.
4. Vydání rozhodnutí
Obsah a formu rozhodnutí popisuje § 67 a násl. správního
řádu. Rozhodnutí musí mít tři části:
1. Výrok:
- řešení otázky, která je předmětem
řízení,
- právní ustanovení, podle
nichž bylo rozhodováno,
- označení účastníka,
- lhůtu ke splnění ukládané
povinnosti.
2. Odůvodnění:
- důvod rozhodnutí,
- podklady pro jeho vydání,
- úvahy, kterými se správní
orgán řídil,
- informace o tom, jak se správní
orgán vypořádal s případnými námitkami.
Odůvodnění není nutné,
vyhověl-li správní orgán v plném rozsahu žádosti (§68 odst. 4 správního
řádu).
3. Poučení
- zda je možné se proti
rozhodnutí odvolat,
- v jaké lhůtě,
- který správní orgán o
odvolání rozhoduje,
- u kterého správního orgánu
se odvolání podává.
Originál rozhodnutí je založen ve spise, stejnopisem se
označuje vyhodnocení, které se rozesílá
účastníkům řízení.
Podle ustanovení § 68 odst. 4 správního řádu není
odůvodnění rozhodnutí třeba, protože
správní
orgán vyhověl v plném rozsahu žádosti
5. Oznámení rozhodnutí
Oznámení rozhodnutí se oznamuje doručením stejnopisu.
Doručení musí být doloženo písemným
dokladem, který stvrzuje, že byla písemnost
doručena nebo že poštovní zásilka obsahující rozhodnutí
byla dodána, včetně dne, kdy se tak stalo. Forma oznámení rozhodnutí
musí být zaznamenána ve
spisu.
6. Vyznačení doložky právní moci
Právní moci nabude rozhodnutí, které:
- bylo oznámeno,
- proti kterému nelze podat
odvolání (uplynula odvolací lhůta).
Ředitel školy vyznačí na písemném vyhotovení
rozhodnutí, které je součástí spisu, právní moc
rozhodnutí a zároveň
vyznačí den vyhlášení tohoto rozhodnutí
nebo den, kdy byla písemnost předána
k doručení.
Na požádání účastníka řízení opatří ředitel školy
doložkou právní moci i stejnopis rozhodnutí (§ 73 a
násl. správního řádu).
Doložka mívá nejčastěji podobu otisku razítka s malým kulatým státním znakem a kolonka s datem
nabytí
právní moci.
7. Stížnost proti postupu ředitele školy
Správní řád v § 175 upravuje právo dotčené osoby
obracet se na správní orgán (ředitele školy) se
stížností proti postupu
správního orgánu. Stížnost se podává u toho správního orgánu, který
vede
řízení, tedy podává se řediteli školy na téhož ředitele školy.
Ten posoudí, zda je stížnost:
- důvodná,
- částečně důvodná,
- nedůvodná.
Shledá-li ji důvodnou nebo částečně důvodnou, je
povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření
k nápravě. O výsledku
šetření a přijaté nápravě se učiní záznam do spisu. Stěžovatel je
vyrozuměn jen
tehdy, když o to požádal.
|
